Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd - březen 2017

Pozorování proměnných hvězd - březen 2017

Před časem mi kolega Jirka Liška z Masarykovy univerzity poslal ukázku z databáze SuperWasp světelné křivky zákrytové dvojhvězdy T LMi. Na první pohled bylo vidět několik zjasnění, které vzhledem připomínaly světelné křivky erupcí pozorovaných například u NSVS 01031772 Cam nebo GJ 3236. Proto jsme se rozhodli na tuto hvězdu podrobněji podívat.

Podle databáze VSX AAVSO se jedná o zákrytovou dvojhvězdu s periodou oběhu složek 3,019885 dne (HJD 2445397,368) a amplitudou 10,87 – 12,92 magnitudy.

Podrobnější analýzu okamžiků minim je možné najít v práci M. Yilmaze a kol. z roku 2015. Primární složka T LMi je spektrální třídy A0, sekundární složka K0IV. Z analýzy všech dostupných okamžiků minim se pozorují dlouhodobé změny v O-C diagramu. Ty jsou možné vysvětlit přenosem hmoty z hmotnější na méně hmotnou hvězdu rychlostí 3,22 x 10-8 Msl/rok. Navíc z dalšího rozboru vyplývá, že v systému se pravděpodobně nachází třetí hvězda s periodou oběhu 83,6 roku.

Z databáze projektu SuperWASP je v datech vidět v rozmezí 5. 12. 2006 až 9. 3. 2007 celkem pět zjasnění pravděpodobně způsobených erupcí. Měl jsem k datům ze SuperWASPu nedůvěru, protože většina zjasnění byla zachycena na začátku fotometrie této dvojhvězdy v daných nocích. Po konzultaci to vypadá, že se jedná skutečně o artefakty vzniklé během fotometrie. Nicméně si tato hvězda zaslouží pozornost a zachycení dalšího minima přispěje k poznatkům o přítomnosti třetí hvězdy.

 

 

Obrázek 1: O-C diagram T LMi. V systému se pravděpodobně nachází třetí hvězda s periodou oběhu 83,6 roku.

 

S odstupem necelých dvou let jsme se podívali opět na zákrytovou dvojhvězdu HW Vir. Ta upoutala pozornost před časem jednak svoji krátkou periodou a jednak svým vývojem O-C diagramu. V roce 2009 skupina korejských astronomů (The Astronomical Journal, 137:3181–3190, 2009 February) zveřejnila publikaci řešící vzhled O-C diagramu. Parabolický tvar O-C diagramu je důsledek zkracování periody rychlostí -8,28 x 10-9 dne/rok, které je pravděpodobně důsledkem ztráty momentu hybnosti přítomností magnetického pole hvězdného větru. V residuích jsou vidět další dvě periody, které je možné vysvětlit přítomností dvou dalších těles. Jejich řešení a model vyhovoval datům do roku 2008, další pozorování však ukázalo jiný chod O-C diagramu.

V roce 2012 Beuermann publikuje nové řešení, které počítá se stabilními drahami dvou těles kolem HW Vir po dobu minimálně 107 let. V tomto modelu jsou řešeny orbitální dráhy planet kolem HW Vir s periodami 12,7 a 55  (± 15 let). Pro koplanární dráhy s dvojhvězdou vychází hmotnost vnitřní obří planety M3 sin i3 = 14 MJup a vnější objekt bude zřejmě hnědý trpaslík nebo hvězda s malou hmotností M4 sin i4 = 30-120 MJup. Při použití kódu Mercury 6 se ukazuje, že takový systém se jeví jako stabilní více než 107 let i přes velké vzájemné působení mezi objekty.

 

Obrázek 2: O-C diagram pro HW Vir sestrojený podle lineární efemeridy použité z práce Lee a kol. (2009) a jejich modelovou křivku pro dva objekty (plná čára) a základní kvadratickou efemeridu (čárkovaná čára). Data získaná ze SAAO jsou označena zeleně, data z práce Wood a kol. (modrozelená), Lee a kol. (žlutá), BAV a VSNET (fialová), AAVSO (modrá) a publikace minim Brno (červená). Na grafu je vidět odklon oproti předpovědi z práce Lee a kol. (2009).

 

 

Obrázek 3: O-C diagram HW Vir z O-C brány sekce SPHE. Černé body představují data z jiných publikací, modré body jsou minima pořízená členy sekce SPHE v letech 2012-2015, červený bod je minimum pozorované 28. března 2017.

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje