Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii.
18.06.2018
V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.
Tabulka – počet úkazů v jednotlivých měsících (2018):
počet úkazů | poznámky | |
leden | 1 | dvojhvězda – nepotvrzeno (pozorováno přes mraky, velká fáze Měsíce) |
únor | 2 | optická dvojhvězda - pozorováno |
březen | 2 | dvojhvězda – nepotvrzeno (geometrie úkazu) dvojhvězda – nepotvrzeno (slabá hvězda, mraky) |
duben | 4 | slabá hvězda dvojhvězda – nepotvrzeno dvojhvězda – zaznamenán postupný pokles hvězda z programu Kepler2 |
květen | 2 | hvězda čtyřhvězda nepozorováno – geometrie úkazu a čtvrtá hvězda slabá |
V druhé polovině května (20.5.) se nám podařilo „napozorovat“ nadějný zákryt hvězdy měsícem Jupitera (Himalia). Bohužel s negativním výsledkem – viz obrázek (modrá křivka – zakrývaná hvězda, žlutá a zelená křivka – srovnávací hvězdy).
Poslední květnový den měla přecházet planetka (5017) Tenchi přes otevřenou hvězdokupu M11 a zakrýt 2 hvězdy. Použitelný záznam se nám podařil pořídit pouze pro druhý úkaz. I v tomto případě u nás k zákrytu nedošlo.
V minulosti (kdy v šedesátých letech byl hvězdárně přidělen kromě úkolu pozorování Slunce i odborný úkol pozorování zákrytů hvězd Měsícem) sloužila Hvězdárna Valašské Meziříčí jako koordinační centrum pro celé Československo a pro ČR a SR i po rozdělení republiky v roce 1993. Síť, kterou založil tehdejší ředitel Bohumil Maleček, se postupně rozrostla až na desítky stanic. Pokles zájmu o pozorování zákrytů byl patrně způsoben tím, že došlo ke zpřesnění údajů, které byly získávány dříve i s pomocí pozorování zákrytů a pocitem některých pozorovatelů, že pozorování zákrytů, kromě planetkových, nemá již co nového přinést. Tento pocit byl přiživován i tvrzeními některých profesionálních astronomů, kteří se však tomuto oboru nevěnovali a získávání údajů pomocí jiných metod přeceňovali. Pozorování zákrytů objektivními metodami má však i v současné době vědecký význam a mohou se do něj plnohodnotně zapojit i amatérští pozorovatelé. Koordinátorem v ČR je nyní ZAS ČAS (Zákrytová a astrometrická sekce České astronomické společnosti) a Hvězdárna Rokycany.
Význam pozorování i metody se během času měnily. Zpočátku pozorování prováděl sám pozorovatel s okem „nalepeným“ k okuláru, čekající na okamžik zákrytu v ruce se stopkami, tastrem chronografu, s pomocí magnetofonu, … Největším problémem při těchto pozorováních je sám pozorovatel, neboť k zaznamenání úkazu dochází s určitým zpožděním (osobní chyba). Osobní chyba je však různá u různých pozorovatelů, ale není stejná ani u jednoho pozorovatele. Její velikost záleží na množství okolností a je tedy obtížné ji „přesně“ určit. Přesnost těchto pozorování mohla být u velmi zkušeného pozorovatele až cca 0,3 s. Dalšími problémy v počátcích pozorování zákrytů byly: (ne)znalost souřadnic pozorovacího stanoviště, zjištění přesného času, přesnosti poloh hvězd – různé katalogy, znalost polohy (dráhy) zakrývajících těles (Měsíce, planetek, …) a tím také problém předpovědí (na náročné výpočty nebyly ani počítače, …). Podle toho, které dvě „věci“ byly lépe známy, bylo možno zpřesnit „věc“ třetí. Z pozorování zákrytů bylo možné určovat souřadnice pozorovacího stanoviště, zpřesňovat polohy hvězd, určovat změny dráhy Měsíce, zpřesňovat dráhy planetek, … Snahou o objektivní pozorování bylo nahrazení pozorovatele, jako zdroje chyb, elektrickým fotometrem. S tehdejší technikou však bylo možné pozorovat pouze jen málo velice jasných hvězd.
Kvalitativním skokem v pozorování je využití CCD kamer. Pro pozorování zákrytů jsou výhodné citlivé černobílé videokamery (začínali jsme s kamerou Oscar, nyní se používá velké množství různých typů – např. Watec 120N+), u nichž lze vložit do obrazu přesný čas. Přesnost těchto pozorování se blíží k 0,02 s. K pozorování lze použít "klasických" CCD kamer (metoda driftu – ale zde je problém s navázáním času) a i digitálních videokamer s přesností ještě o řád vyšší. Zde je však problém s přesným stanovením a navázáním času jednotlivých snímků. Také některé další problémy z dřívějška jsou minulostí: s dostatečnou přesností (metry) lze snadno určit souřadnice (GPS navigace, mapy na webu), přesný čas lze získat ze signálu DCF77 (SRN) nebo z GPS družic, polohy a vlastní pohyby hvězd jsou již také známy s dostatečnou přesností (družice Gaia). Předpovědi téměř jakýchkoliv úkazů si může spočítat na PC sám pozorovatel – např. program OCCULT nebo mít stále k dispozici pomocí programu OccultWatcher s odkazy na zdroje předpovědí.
K pozorování zákrytů na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí v současné době používáme sestavu skládající se z dalekohledu typu Newton (252/1200 mm), TV kamery Watec 120N+ s reduktorem ohniska a GPS vkladače času do záznamu TIM-10. Kameru i vkladač máme zapůjčeny z Hvězdárny Rokycany. Pro předpovědi úkazů používáme program Occult 4.2 a webovou aplikaci OccultWatcher. Samotné úkazy nahráváme v PC pomocí programu VirtualDub a zpracováváme programy LiMovie (různé verze) a Tangra.
autor: Petr Zelený